středa 21. září 2011

První celý den v zelené zemi

První celý den byl a vlastně je celkem normálním dnem. Jen s tím, že ráno jsem se vzbudil velmi brzy. Asi tak kolem páté, ale když jsem si k tomu přidal onu jednu hodinu, o kterou je u nás v Česku více, došlo mi, že to není zas tak brzo. Z postele jsem se však vyhrabal až po šestý, jelikož jsem uznal za vhodné zvykat si vstávat později.

Ani jsem se nemusel moc přemlouvat k zůstávání v posteli, jelikož je naprosto úžasná: měkoučká, široká, se skvělou obrovskou peřinou a dvěma polštáři, prostě luxus. Tedy až na to, že i mně, a to nejsem prosím žádný obr, se zdá krátká. I přesto se na ni zase těším. Teď už plně rozumím tomu, když Pája říká, že spaní je její oblíbená činnost. S takovou postelí to bude jistě i moje.

Ale abych se pochlubil, trošku mi uletěly včely, proto jsem je musel pochytat a začal jsem s tím hned ráno. Bylo za deset minut sedm, ulice pusté a prázdné, když jsem uposlechl výzvu protáhnout svaly a uběhnout alespoň deset metrů. Nakonec z toho byla skoro jedna míle. Doma bych se dmul pýchou, že jsem uběhl přes kilometr, ale tady jsem zůstal, byť o dvě setin, stále na nule před desetinou čárkou.

Na jedenáctou se pro mne měla zastavit Beverley, která patří do skupiny pečující o zámořské studenty, ale plány se změnily a tak mne překvapila úplně neznámá osoba, žel jejím jméno jsem už stihl zapomenout. Aby těch překvapení nebylo málo, to dopoledne mne zastihla opravdu skvělá průtrž mračen. Nebylo to na dlouho, cca čtvrt hodinky, ale myslím, že bych byl sušší, kdybych spadl do rybníka, nežli po této epizodě s místním počasí.

Zmoklého jak slepici či kohouta mne Beverley, ke které jsem mezitím dorazil, vzala do obchodů, abych se seznámil s místními podmínkami. Velmi rychle jsem jí vysvětlil, že “shoping” u nás doma má rád někdo jiný. Přesto jsem neodešel s prázdnou, nyní mám nejenom své české telefonní číslo, ale i místní.

Zatím co jsem se sušil, počasí se změnilo, zatemnělou oblohu vystřídala vymetená s nezastřeným Sluncem. To mi nedalo a v pozdním odpoledni jsem vyrazil na procházku. Při té příležitosti jsem se zastavil v Tescu a koupil mléko. Není nad kávu či čaj s mlékem.

Nyní mne už čeká jen trocha studia a přemýšlení nad knihou, kterou jsem si sebou vzal.

Žádné komentáře: